Recenze: A hory odpověděly
srpna 23, 2017
Po nadšení z Lovce draků jsem se s velkým očekáváním vrhla na o deset let novější román od Hosseiniho A hory odpověděly. Ono častokrát u knih platí, že čím víc od nich očekáváte, tím více jste pak zklamáni. A tohle byl bohužel přesně ten případ.
Název: A hory odpověděly
Autor: Khaled Hosseini
Název v originálu: And the Mountains Echoed
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Argo
Překlad: Miroslava Kopicová
Anotace: Hosseini zasadil příběh opět do své domoviny, do Afghánistánu. Vypráví zde mimo jiné příběh dvou odloučených sourozenců, Abdulláha a Parí. Parí je vychovávána bohatou rodinou, na svého bratra si nepamatuje. Abdulláh oproti tomu vyrůstá v chudobě. Setkají se sourozenci někdy? Který z nich bude mít lepší život? Autor zde popisuje příběhy i jejich blízkých či lidí, kteří nějak souviseli s jejich životy.
Tomuto románu chybí takové to "ono", pocit, že vše zapadlo do sebe a kniha byla napsána přesně tak, jak má být napsaná. To, co znamená genius loci pro určité místo - dělá z obyčejného neobyčejné, magické.
Kniha je složená z několika příběhů - Abdulláha a Parí, Roši, Bábá a Nábího a spousty dalších. Příběhy samotné jsou neskutečně čtivé, ale jako celek to bohužel nefunguje. Měla jsem při čtení pocit, že autor sesbíral náhodné příběhy, které se snažil nějakým způsobem spojit, ale neúspěšně. V momentě, kdy Vás jeden příběh konečně pohltí, je najednou useknut, a žezlo je předáno jinému, do kterého opět máte problém se dostat. Příběhy spolu sice souvisí, to ano, ale tak nějak podivně, jako by každá postava plynula vzduchoprázdnem, najednou o kus dál zahlédla druhou, povědomou, postavu, ale dřív, než se stihnou chytit, plují každá dál. A nestihnou si ani zamávat.
O každém příběhu bych mohla říct, že byl můj oblíbený. Ale dílo jako celek rozhodně ne. Prostředí tak exotické a zajímavé, když jsem se s ním seznámila v Lovci draků, a tak podobné a nevýrazné, když jsem se do něj vrátila v Horách. Na druhou stranu musím dát Hosseinimu body za to, jak úžasně dokáže vykreslit vztah mezi dvěma lidmi. O to větší škoda je, že to vše nedokázal propojit.
Kniha to rozhodně není špatná. Není ani výborná. Je prostě průměrná a snadno zapomenutelná. Není v tom ani žádné poselství, které by se snažila předat. Doporučuji proto spíše přečíst Lovce draků, který za přečtení určitě stojí.
0 komentářů
Děkuji za každý komentář!