Amos Oz: Příběh o lásce a tmě

června 15, 2018


Přečetla jsem krásnou knihu, která mi neskutečně sedla. Příběh o lásce a tmě. Měla jsem ji vyhlédnutou v seznamu 1001 knih, co musíte přečíst, než zemřete, už dlouho. Dlouho, předlouho. A na úvod také nutno dodat, že mě vždycky judaismus a Izrael něčím nesmírně přitahovaly. Až tak, že jsem si minulé léto koupila učebnici hebrejštiny a jala se učit hebrejsky. No. Ale zpátky ke knize. 

Pokud máte tedy podobně kladný vztah k tomuto státu s poměrně specifickou historií na Blízkém Východě, je tu velká pravděpodobnost, že Vás kniha bude bavit. Troufám si tvrdit, že to byla jedna z nejlepších knih, co jsem za tento rok četla a děkuji tak moc Dobrým knihám (Odkaz tu!), že mi knihu takto poskytli! 
Amos Oz je jeden z nejvýznamnějších současných izraelských spisovatelů, ačkoliv české publikum o něm pravděpodobně většinově neslyšelo, což je velká škoda a myslím si, že by si tu zasloužil určitě větší pozornost, než nyní má. Stejně jako velké množství obyvatel Jeruzaléma, i on je potomkem přistěhovalců z Evropy, kteří evropskou situaci vyhodnotili jako nepříznivou pro jejich budoucí vývoj a usídlili se v "zemi zaslíbené", tedy v Izraeli. 

Kniha by se v celkovém měřítku dala považovat za jakési vyprávění o vývoji Izraele. Na pozadí událostí, které Amos Oz popisuje v bezprostředním okolí místa, kde vyrůstal, se odehrávají mnohem větší události, které svým způsobem píší dějiny. Je to ale především příběh o Amosovi (ač jsem někde četla, že jej nechce považovat za svoji autobiografii), o tom, jaké to je ztratit matku a později ztratit i otce. 

Proč bych vám ale knihu především doporučila, je jazyk. Je to ten typ knihy, kdy je vám z formulací v knize tak příjemně a jste tak rádi, že jste narazili na špičkovou literaturu, že nechcete, aby příběh někdy skončil, protože jej psal jeden z Pánů Spisovatelů. Je to na dnešní poměry dost komplikovaná kniha, komplexní, plná drobných odboček od tématu, a pro lidi, kteří jsou zvyklí na young adult a obecně jednoduchý jazyk současného mainstreamu, to nemusí být. Pro lidi, kteří se ale zajímají o historii, o náboženství, ale i to, co se dnes ve světě děje, to může být nesmírně obohacující čtení. A já ho všemi deseti doporučuji. Je především nesmírně zajímavé nahlédnout do dějin Izraele pohledem člověka, který to prožíval jako obyvatel a ne jako pouhý pozorovatel. 

Na Dobrých knihách je dle mého soudu nesmyslně zařazena do kategorie Scénáře, eseje a úvahy, já bych řekla, že se jedná o klasický román, byť není smyšlený. V závěru bych také řekla, že to rozhodně není kniha na jedno odpoledne, spíš si na ní vyhraďte tak měsíc, abyste ji pořádně strávili...A má smysl si ji koupit už jen kvůli překladu Michaela Žantovského a krásné obálce, kterou má na svědomí Jindřich Janíček.


You Might Also Like

0 komentářů

Děkuji za každý komentář!

Fanoušci